Typické chyby v otázkách dotazníku – jak se jich vyvarovat

Vítejte u článku, který vám pomůže odhalit typické chyby v otázkách dotazníku. Proč toto téma řešíme? Protože chyby v dotazníku mají vliv na to, jak respondenti dotazníku porozumí a jak kvalitní data vám budou schopni a ochotni poskytnout. Pokud na výsledcích z dotazníku chcete postavit svá rozhodnutí třeba ve firmě, je dobré správnou tvorbu dotazníku nepodcenit. Na konkrétních příkladech ukazujeme, proč se určitých chyb máte vyvarovat a jaké mají důsledky, když je v dotazníku necháte.

Jaké chyby společně projdeme?

Citlivé otázky na příjem Otázky na zaměstnání Nepodložený názor v odpovědi Obecné a hypotetické otázky Složité otázky na pochopení Matoucí otázky Nesprávná formulace otázky

Vyzdvihli jsme nejčastější problémy jako jsou např. spojování více dotazů do jedné otázky, nepřehledně nebo složitě definované formulace otázek a také chybně uváděné možnosti odpovědí. Projděte si pozorně následující příklady a snažte se držet jednoduchých principů, které zmiňujeme. Jistě Vám to ve vlastních dotaznících pomůže a získáte tak vetší jistotu a také návratnost odpovědí na dotazníky.

1. Citlivé otázky na příjem

Jaký je Váš příjem?

Ptát se na příjem respondentů je do velké míry osobní záležitostí. Potencionální respondenty by tento styl mohl odradit a nemuseli by dotazník dokončit. Když potřebujete zjišťovat podobný druh informací, zvolte intervalovou otázku, tedy výběr z různých intervalů, čímž docílíte menší míry opuštění dotazníku. Malá ztráta přesnosti informace je vykoupena vyšší ochotou respondenta odpovědět po pravdě. V tomto konkrétním případě také doporučujeme zjistit zda má daný respondent zaměstnání.

Chcete-li si ušetřit práci s vyhodnocením dat, využijte principu větvení dotazníku  (logika v dotazníku). Získáte relevantnější odpovědi, nebudete respondenty nutit přemýšlet a a zároveň jim nedáte prostor pro chybné zodpovězení otázky.

Co tím myslíme? Ptáte-li se na výši příjmu, má smysl získat odpovědi pouze od skupin obyvatel, které nějaké příjmy generují. Nastavte si tedy dotazník tak, aby v případě, že respondent zvolí příslušnost do skupiny STUDENT nebo NEZAMĚSTNANÝ, přeskočí automaticky otázku na výši příjmu. O tom, jak funguje přeskakování otázek, zjistíte více tady.

2. Otázky na zaměstnání

Jaké je Vaše zaměstnání, jste-li zaměstnán/a?

Podobně špatný příklad jako předchozí. Otázka zkoumá velice citlivé téma stavu zaměstnání. Pokud chcete zkoumat zaměstnání respondentů, zvolte raději obecnější rámec. Míchají se zde také otázka a podmínka určující zaměstnanecký statut respondenta v jednom sdělení. Jak by odpovídali nezaměstnaní? Navíc byste při této otevřené otázce museli hodnotit každou odpověď zvlášť. Použijte raději uzavřené otázky, kde se vám mnohem lépe budou hodnotit odpovědi. Nebudete se dívat na mnoho různých typů zaměstnání, ale na to, kolik lidí pracuje v jakém oboru. S daty se vám bude lépe pracovat, můžete rovnou zjišťovat četnosti a filtrovat.

3. Nepodložený názor v odpovědi

Myslíte si, že studenti navštěvují kavárny častěji než pracující?

Otázka není správně formulovaná. Otázkou se zkoumá pouze nepodložený názor respondentů, který nemá pro relevantní výsledky žádný význam. Pokud chcete zkoumat, kdo častěji navštěvuje jaké zařízení, ptejte se přímo jen takových respondentů, kteří mohou objektivně odpovídat.

4. Obecné a hypotetické otázky

Myslíte si, že by všechny děti (obecně) neměly mít přístup k internetu?

Otázka zkoumá obecnou oblast. Je položena hypoteticky a generálně, což negativně ovlivňuje pravdivost odpovědí respondentů. Ptejte se proto přímo. Zajímá vás otázka zamezení přístupu dětí k internetu obecně, nebo postoj k této otázce respondentů vzhledem k vlastním dětem?

5. Složité otázky na pochopení

Souhlasíte s Albertem Einsteinem a jeho teorií relativity?

Otázka je položena správně. Pokud je však distribuována široké veřejnosti, která nemá povědomí o problematice teorie relativity, získané výsledky budou téměř bezcenné. Dbejte na to, aby vybraní respondenti rozuměli všem termínům. Jen tak získáte relevantní odpovědi.

6. Matoucí otázky, zavádějící otázky

Někteří ředitelé základních škol pracují v administrativních a řídících záležitostech, aby měla škola dobrou pověst a dostatek žáků. Myslíte, že by ředitelé měli i učit?

Text otázky není v pořádku. První věta odvádí respondenta od zkoumaného problému a může jej zmást. Vždy se snažte zjednodušovat otázky a nepotřebné texty vyřadit. Respondent nebude muset trávit nad dotazníkem příliš mnoho času. Jednoduše pokládané otázky se srozumitelným obsahem, přispějí k lepší návratnosti dotazníku.

Dejte si také pozor, abyste nekladli sugestivní otázky. Jsou to otázky, ve kterých se snažíte respondentovi vnutit čili vsugerovat nějakou odpověď. Respondent by chtěl nějak odpovědět, ale má omezený rámec možností a může odpovědět v podstatě jen tak, jak vy chcete. Takové otázky nejen budí negativní dojem, ale hlavně vám nepřinesou relevantní data. Vyhýbejte se jim.

7. Nesprávná formulace otázky

Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti.

Formulace podobných otázek jsou pro většinu respondentů příliš dlouhé. Snažte se podobným otázkám vyvarovat. Zde je chyba to, že samotná otázka je rozdělena na 2 části – definice a formulace otázky je uvedena jako nápovědný text. Další chybou je uvedení velkého množství odpovědí, které jsou navíc nesrozumitelně seřazené. Takovou otázku přečte jen málo respondentů. O správnosti vyplnění ani nechceme spekulovat. Vyvarujte se podobně extrémním otázkám a chybám.

Typické chyby v otázkách dotazníku – shrnutí

Nejčastějšími chybami při tvorbě dotazníků bývá:

• Metodika a definice cílů – pokládání otázek bez vazby na cíl průzkumu (tvůrci průzkumů nepřemýšlejí nad tím, co chtějí/potřebují zjistit) – o tom si můžete přečíst i v jiném článku Formulace výzkumného problému
• Segmentace a zacílení – pokládání otázek nesprávným lidem (chybějící větvení dotazníku, oslovení nesprávné cílové skupiny – na ženské téma odpovídají muži apod.).
• Forma – gramatické a typografické chyby (např. „Enistein“ místo „Einstein“)

Věříme, že byl pro vás článek přínosem ,a že poznatky z něj aplikujete na své vlastní výzkumy. Připravujeme pro Vás další články a informace z oboru průzkumů, výzkumů a vůbec dotazníkové problematiky, zabrouzdejte na našem blogu.

Chcete-li si realizovat snadno, rychle a zdarma vlastní průzkum, využijte Survio.

V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.