Formulace hypotézy a výzkumného problému
Zdravíme vás u druhého dílu našeho seriálu, ve kterém se praktickou formou seznámíte fungováním a využitím kvantitativního výzkumu. Vše ukážeme na příkladech, abyste hned viděli, jak kvantitativní výzkum použít v praxi. Co se dočtete v jednotlivých dílech?
|
 |
Formulace výzkumného problému
Proč formulovat výzkumný problém? Protože si potřebujete přesně vymezit, co chcete zkoumat. Ukážeme si to na příkladu kavárny, která má problémy s nízkou návštěvností.
K výzkumnému problému formulujte výzkumné otázky. Můžete formulovat jednu základní výzkumnou otázku, kterou pak rozvedete do více otázek, které vás konkrétněji nasměrují, kam se ve výzkumu ubírat.
Zpřesňující otázky:
- Vyhovuje našim zákazníkům sortiment naší kavárny?
- Jak hodnotí zákazníci náš personál?
- Cítí se dobře v našem interiéru?
- Ví se o naší kavárně dostatečně?
Výzkumnými otázkami dané téma lépe popíšete a následně z nich vyvodíte jisté hypotézy. Dbejte na to, aby zpřesňujících otázek nebylo příliš mnoho, protože by se tak výzkumný problém mohl stát nepřehledným. Snažte se vždy zaměřit jen na hlavní oblasti a ty stručně popište!
U hypotézy ještě chvíli zůstaneme.
Formulace hypotézy
Hypotézu můžeme označit jako předpoklad současného stavu ‚‚projektu“. Snažíme se ji výzkumem ověřit – tedy zamítnout nebo nezamítnout.. Vytvoření hypotéz je předposledním krokem k sestrojení samotného výzkumu. Tvorbě hypotézy předchází znalost problému, definice výzkumné otázky a rozložení na zpřesňující výzkumné otázky.
Když hypotézu tvoříte, vycházejte z dostupných a relevantních dat a již stanovených výzkumných otázek.
Příklad:
Výzkumný problém: Po rekonstrukci autoservisu klesla jeho návštěvnost.
Výzkumné otázka: Jsou zákazníci spokojeni se službami autoservisu?
Zpřesňující otázky:
- Jsou zákazníci spokojeni s novými cenami za opravy?
- Jsou zákazníci spokojeni s čekací dobou na opravy, která se od doby rekonstrukce zvýšila?
Hypotézy:
Zákazníci nenavštěvují autoservis z důvodu navýšené ceny za opravu.
Zákazníci nenavštěvují autoservis z důvodu delší čekací doby od rekonstrukce.
Jak ještě mohou hypotézy vypadat? Další příklady:
- Příklad 1: Majitel restaurace se domnívá, že jeho zákazníci jsou nadmíru spokojeni s kvalitou připraveného jídla. Díky výzkumu tuto hypotézu zamítne nebo nezamítne.
- Příklad 2: Do knihovny chodí vysokoškolští studenti. Ředitel se domnívá, že vyšší vzdělání pozitivně ovlivňuje frekvenci návštěv knihovny. Díky výzkumu tuto hypotézu zamítne nebo nezamítne.
- Příklad 3: Majitel obchodu se domnívá, že jeho zákazníci by ocenili možnost nakupování přes internet. Díky výzkumu tuto hypotézu zamítne nebo nezamítne.
Druhy proměnných
Proměnná je charakteristika prvku vašeho základního souboru. Váš základní soubor, to jsou všichni vaši respondenti. Prvek to je jeden respondent. A proměnná, to může být třeba věk (může nabývat číslených hodnot) nebo pohlaví (nabývá hodnot muž nebo žena – slovní odpovědi)
Proměnná může nabývat různých hodnot a podle toho proměnné také dělíme:
Intervalové (kardinální) proměnné
Hodnotou je číslo, které můžeme bez problému porovnat s jiným a určit o kolik se liší. Do této kategorie řadíme věk, nebo plat. Zrovna otázky na věk nebo plat však patří mezi velmi citlivé otázky, kdy je lepší využít intervalové otázky, abyste snížili citlivost otázky.
Třeba takto by mohla vypadat otázka na věk ve vašem dotazníku Survio. Odpovědi budou ve formě kardinální proměnné.
Nominální proměnné
Nominální hodnoty se většinou vyjadřují slovně a nelze je seřadit. Jedná se například o pohlaví nebo rodinný stav (muž/žena, svobodný/ ženatý).
Ordinální proměnné
Ordinální hodnoty se mohou vyjadřovat také slovně, ale oproti nominálním lze určit jejich pořadí. Nelze ale přesně určit, jak a o kolik se liší. Jedná se například o dosažené vzdělání.
Proměnných je využíváno především v dotaznících, které jsou následně statisticky vyhodnocovány a upravovány do podoby grafů. Survio však dotazníky vyhodnotí za vás, vygeneruje vám výsledky v přehledných grafech a tabulkách. Výsledky můžete sledovat v reálném čase.
Vytvořte si v Surviu svůj dotazník také a ušetřete spoustu drahocenného času. Raději se pečlivěji věnujte rozhodnutím o změnách na základě získaných dat.
Doufáme, že vám příklady z našeho článku pomohly lépe pochopit, jak a proč formulovat výzkumný problém, stanovit výzkumné otázky a hypotézy. Není to žádná věda, ale jsou to pomůcky k tomu, abyste získali kvalitní data třeba právě pro vaši firmu. V Surviu můžete použít spoustu dotazníkových šablon, například dotazník spokojenosti zákazníků, dotazník pro marketingový průzkum trhu či dotazník pro spokojenost zaměstnanců. Šablony můžete libovolně upravovat a doplňovat či mazat otázky.
Dali byste před vytvořením dotazníku si ještě něco výzkumného? Přečtěte si třetí díl, kde vás naučíme jak stanovit vzorek respondentů.
A pokud byste se nejraději naučili, jak správně dotazník sestavit či jak zvýšit jeho návratnost, zabrouzdejte dále na našem blogu.
V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.
Slovníček pojmů
- Proměnná – je měřenou vlastností, kterou můžeme vyjádřit konkrétní hodnotou
- Dekompozice – rozdělení tématu/ oblasti na dílčí složky
- Hypotéza – předpoklad výzkumu (dá se zamítnout nebo nezamítnout)
- Respondent – účastník výzkumu, který odpovídá na otázky
Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma
Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.
